Alergie a intolerance

24.05.2021

Jídlo nemusí přinášet jen pocit uspokojení. Někdy si před jídlem místo věty: ,,Na tohle mám chuť," musíte říct: ,,Tohle mi udělá dobře". Toto pravidlo aplikujte zejména v případech, kdy máte podezření na potravinovou alergii nebo intoleranci při opakujících se potížích.

Alergeny jsou všude kolem nás. Imunitu a odolnost si pěstujeme od narození, nicméně predispozice k určitým alergiím nebo intolerancím si nosíme ve svých genech. Potravinové alergie jsou velmi komplexní děje spojené s nepřiměřenou reakcí imunitního systému na určitou potravinu. Potravinové alergeny vyvolávají vedlejší reakce a projevy mohou být různé, od kožních reakcí po respirační potíže až anafylaktický šok.

Výskyt alergií je podmíněn nejen genetickou predispozicí, ale zároveň i životním stylem. Konkrétně největší roli hraje výběr nevhodných potravin či bezdůvodné dlouhodobé vyřazení určité potravinové skupiny (např. mléčných výrobků nebo obilovin), dále je tomu nadměrná hygiena, klimatické změny, nové potraviny na trhu nebo nadužívání léků.

Potravinovým alergiím lze předcházet delší dobou kojení novorozenců, minimálně šest měsíců plného kojení. Ohledně prevence potravinových alergií je důležité, aby už během těhotenství maminka dbala na správnou výživu, co nejnižší konzumaci léků a eliminaci potenciálně silných alergenů.

Jaký je rozdíl mezi pravou alergií a intolerancí?

ALERGIE

Imunologická alergie se dá celkem snadno diagnostikovat, narozdíl od intolerancí. Alergie je imunitně podmíněná reakce našeho organismu na faktory z vnějšího prostředí - potravina (nebo bílkovina v ní obsažená), pyl, hmyz, léky, zvířecí srst. Náš imunitní systém tyto faktory považuje za škodlivé, proto zareaguje tvorbou protilátek s názvem IgE, aby chránilo organismus před potenciálním nebezpečím.

Pro zjištění, zda máte alergii na danou potravinu je potřeba vysledovat reakce organismu nebo si nechat udělat testy u lékaře na alergologii nebo imunologii. Projevy těla jako otoky hrdla, svědění v dutině ústní, mdloby, fleky a vyrážka na těle, zhoršené dýchání, kopřivka, otok očí, slzení, smrkání mohou značit alergickou reakci.

Alergie se projeví okamžitě, maximálně v pár minutách po setkání s alergenem, a vy tak víte ihned, co vám pravděpodobně vadí, a čemu se máte obloukem vyhýbat. Pro určení správné diagnostiky je nezbytná i rodinná anamnéza. Důležitý je také údaj o množství pozřené potraviny a o časovém rozmezí mezi požitím potraviny a nástupem příznaků.

Hlavní potravinové alergeny

Jako alergen se může považovat téměř každá složka potravy. Vlastnosti dané potraviny se mohou měnit v důsledku tepelné úpravy, takže alergii může vyvolat například jen potravina v syrovém stavu. Ryby, mořské plody a ořechy se řadí mezi nejzávažnější alergeny a dětem do tří let věku by se neměly podávat. Potravin způsobujících alergie je celá řada: kravské mléko, vaječný bílek, obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves), arašídy, stromové ořechy, sója, mořské plody, a jiné.

INTOLERANCE

Slovo intolerance je používáno ve více významech.

1. Pojem intolerance se používá, pokud se jedná o jakoukoliv nežádoucí reakci organismu na určitou potravinu. Organismus buď potravinu nebo její složku neumí strávit, nebo je přecitlivělý imunitní systém.

2. Pojem intolerance se dále používá v případech, kde je nedostatečná enzymatická výbava či úplná absence enzymu pro trávení určité potraviny/ skupiny potravin.

V případě enzymatické nedostatečnosti či absence enzymu, organismus nemá mechanismus, jak potraviny rozštěpit (strávit) a vstřebat. Pojídání těchto potravin dělá v organismu neplechu v podobě trávicích obtíží.

Laktózová intolerance

Nejčastější intolerancí je tzv. laktózová intolerance. Laktózová intolerance není pravá alergie. O alergii se jedná, pokud reagujeme na mléčnou bílkovinu. Laktóza je mléčný cukr složený z glukózy a galaktózy. Trávení laktózy umožňuje enzym laktáza, produkovaný v tenkém střevě. Pokud není laktóza správně strávena, nemůže se rozložit na monosacharidové jednotky a na místo toho prochází trávicím traktem ve velké molekule, způsobí nadýmání, diskomfort ve střevech, průjmy, někdy až vodové, napěněné stolice, může a poškodit střevní sliznici, což vede k leaky gut syndromu, příčině mnoha autoimunitních onemocnění.

Produkce enzymu laktázy přirozeně klesá s věkem. V dospělosti až 50% lidí není schopno laktózu strávit, proto se konzumace mléka u starších osob nedoporučuje. Většina lidí s laktózovou intolerancí snese bez problémů malé množství mléka do kávy, ale po vypití celé sklenice mléka by u nich nastaly potíže. Mléčné produkty s nižším obsahem laktózy jsou například zakysané výrobky, tvrdé vyzrálé sýry typu parmazán, cheddar, gouda nebo eidam či "bezlaktózové" výrobky, kde je enzym laktáza doplněn.

Velmi zřídka se objeví jedinec s vrozenou LI. Sníženou nebo dokonce žádnou produkci laktázy může způsobit i dlouhodobé vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku, např. při přechodu na veganskou stravu. Pokud se jedinec po nějaké době znovu rozhodně mléčné produkty zařadit, je nutné je dávkovat postupně (začít 1 lžičkou 2x denně) a vyčkat na reakci trávicího ústrojí.

Někteří lidé i přes lehkou laktózovou intoleranci mohou ale bez problémů konzumovat tvrdé vyzrálé sýry (např. parmazán, goudu) a kysané mléčné výrobky, kdy je obsah laktózy procesem fermentace snížen.

Mléčné výrobky s označením "bez laktózy" nejsou skutečně 100% bez laktózy, pouze do nich byl externě přidán enzym laktáza, aby mléčný cukr rozštěpil ještě dřív, než ho člověk zkonzumuje.

náhražky mléčnách výrobků:
- sójové, mandlové a kokosové mléko
- kešu majonéza
- veganské sýry
- kokosový jogurt

Mléčné výrobky lze nahradit rostlinými - např. kešu majonéza, kokosový jogurt, sojové mléko

SENZITIVITA

Imunitní systém reaguje oproti alergiím jinými protilátkami. Nežádoucí reakce organismu nepřichází hned, jako po setkání s alergenem ale mnohdy až hodiny či dny po něm a proto je někdy obtížné vystopovat, na co reagujete. Symptomy mohou být podobné jako u alergií či intolerancí: zhoršené trávení, problémy se stolicí, neschopnost koncentrace, ekzém, zhoršená pleť, slabost, bolest hlavy.

Ať už se jedná o alergii, intoleranci či senzitivitu, pokud máte nějaké příznaky nebo podezření, že vám určitá potravina dělá problémy, je potřeba tuto složku ze stravy na nějaký čas vyřadit. Pomocí tzv. eliminační diety, která by měla trvat minimálně 3-4 týdny, kdy vysledujete reakce svého těla po vysazení problematických potravin. Následně je můžete zkoušet postupně, po malých dávkách lzařazovat. Některé potraviny se vám může podařit znovu zařadit již bez nežádoucích reakcí. Stravování je skutečně natolik individuální, že například i důležitá vláknina v zelenině může v některých případech působit velké potíže.

Stoupající prevalence alergických onemocnění je globálním problémem, podobně jako obezita. Výrazný nárůst alergií ukazuje na vliv životního prostředí a měnící se životní styl, zejména v kontextu se sníženou pohybovou aktivitou a nadměrnou konzumací průmyslově zpracovaných potravin.