Holistický přístup
Častou otázkou je, jak se začít zdravě lépe stravovat, abych byl zdravý. Můžeme ale definovat zdravou stravu? Zdravé jídlo je takové, které nám v celkovém kontextu a z dlouhodobého hlediska podpoří fyzické i psychické zdraví. Jídlo, po kterém se budeme cítit dobře i za pár hodin, ne je v momentě, kdy ho jíme. Jídlo, které neobsahuje moc ingrediencí. Není to pouze o jídle, ale celkovém životním stylu a historii. Holistický přístup neskládá jeden ideální jídelní plán s dokonale vyváženými makroživinami, ale zahrnuje všechny faktory, na které samotný fyzikální zákon ohledně energetické bilance nebere ohled - jsou to naše emoce, hormony, čas, geny i osobnost. Holistický přístup nás navede na cestu za zjišťováním, jaká strava je pro nás nejvhodnější. Proč jeden skvěle funguje na 5 jídlech denně, kdežto jinému doporučuji stravovat se 2x denně?
Jak začít? Jednoduše vyřaďte zpracované produkty a zařaďte sezónní, lokální a čerstvé potraviny. Přirozenou stravu představují všechny potraviny v jejich původní podobě tak, jak nám je poskytla příroda, a nebo jsou upravované pouze minimálně bez přidání umělých příchutí. "Umělé potraviny" - vysoce průmyslově zpracovaná jsou naopak všechna jídla, která vzniknou, když do původních přirozených potravin doplňujeme barviva, přislazujeme je a přimašťujeme.
Přesuneme se k faktoru, který neovlivníme - genetice. Můžeme změnit náš životní styl, množství tuku v těle, regulujeme si intenzitu pohybu a možná i délku pracovní doby. Ale co nezměníme, jsou naše geny. Každý jsme jiný, a máme jiné potřeby, proto je velkou chybou zavádět unifikující stravování vhodné pro všechny. Geny sice nezměníme, ale můžeme ovlivnit, které se aktivují. Nutrigenomika je obor, který se zabývá úlohou jednotlivých složek výživy v projevech (expresi) genů. V praxi to znamená např. že vlivem vhodné stravy můžete ovlivnit charakter metabolismu těla. Představte si to zjednodušeně takto: máte například genetickou predispozici k diabetu 2 typu. To ale, zda se vám cukrovka projeví či nikoli nezáleží čistě na vašich genech, ale především, zda si svým chováním a životním stylem tento gen "aktivujete" či zůstane "spícím". A strava hraje v tomto směru "zapínání" a "vypínání" genů důležitou roli (ne ale jedinou!!!!).
Někdo radí stravovat se podle paleo zásad (strava podle předků z doby paleolitu), ale na každém konci planety byly přece v době paleolitu jiné podmínky, jiné formy stravování, jiné plody i zvířata. Nelze tedy přesně definovat, co paleo znamená právě pro tebe. Inuité prospívají na stravě bohaté na živočišné tuky, maso, minimum vlákniny a zeleniny a ke svému zdraví nepotřebují ani vitaminy z ovoce. Dalo by se říct, že Inuité prospívají na Keto stravě. Oproti tomu Asiaté tisíceletí pěstují rýži, která je základní surovinou jejich jídelníčku. Co se stane, když se Asiatovi, pěstiteli rýže naordinuje strava založená na živočišných tucích a mase? Určitě se jejich zdravotní stav zhorší, můžou nastat problémy s trávením. To samé se stane, pokud by se Inuité řídili doporučením WHO a začali jíst sladké ovoce a obilí. Každý jsme individuální i zde v Evropě, proto je třeba pohlížet na různá stravovací doporučení jako na dílky puclíků, které si sami složíte podle vlastních individuálních potřeb
Genetika určuje, proč specifický výživový směr na někoho funguje a na někoho vůbec. Pokud člověk nerespektuje své potřeby, a stravuje se proti své individualitě (např. v důsledku toho, že mu někdo doporučil pro sebe vhodné stravování), tak mu většinou jídla a potraviny nechutnají, nemá z nich dostatek energie, špatně je tráví, a v podstatě ho takové stravování oslabuje. A zatímco pro jednoho může být takové stravování lékem, pro jiného může být jedem.
Shalane Flanagan, mistryně světa v maratonu v jednom rozhovoru potvrdila, že se v životě nesetkala s vynecháním menstruace, kdežto slečna, co si jde 5x týdně zacvičit do fitka a začne počítat kalorie, trpí na amenoreu (ztráta menstruace u žen z důvodu nízké energetické dostupnosti). V tomto případě hraje opět roli individualita a schopnost našeho jedinečného organismu snášet fyzickou i psychickou zátěž. Takže když kolega zhubne 10kg za měsíc na vegetariánské stravě, neznamená to, že se najednou i ty jako aktivní cyklista vzdáš masa.
Studie, studie studie - všechno funguje!
Výzkumy prováděné na velmi obézních lidech budou při jakékoliv změně v jejich životním stylu vykazovat dobré výsledky. Obézní šlověk může shodit 10kg za 2 týdny jen tím, že přestane pít slazené džusy. Člověk, co se celý život živil tlačenkou a studenými párky, zapíjel to pivkem a ke snídani dával turka, bude mít určitě lepší výsledky třeba i na veganské stravě, pokud zařadí luštěniny, zdravé tuky a nebude to zapíjet pivem. Mnoha lidem vyhovují půsty, ale pak se výzkum provede na cyklistovi, kterému to zničilo kariéru, protože neměl dostatek energie. Takže ještě jednou - všechny typy stravování fungují, ale nefungují pro všechny.
Pozorujte se - jen tak zjistíte původ vašich kořenů, základního pilíře rozhodujícího o tom, který typ stravování a poměr makroživin vašemu zdraví prospívá nejvíc. Cítíte se výborně na vysokosacharidové či rostlinné stravě? Třeba vaši předci byli z východní Asie, Indie nebo Afriky. Pokud vám maso nedělá dobře, může být problém ale i ve vašem mikrobiomu, kdy stačí obnovit zdraví střev a zlepšit tak trávicí kapacitu. Třeba se po tomto jednoduchém kroku opět vrátíte k pravidelné konzumaci masa a tučných mléčných výrobků. - A jsme u toho, že je třeba pohlížet na zdraví a stravu komplexně a hledat příčinu problému.
nutrigenomika = Dlouhodobě konzumované jídlo ovlivňuje, jaké geny se aktivují
Faktory, které hrají v našem stravování roli:
1. výkonnostní sportovec vs. rekreační sportovec vs. člověk bez možnosti pohybu
2. sedavé zaměstnání vs. fyzicky náročná práce
3. výživa v dětství a stravovací historie, prodělané diety či poruchy příjmu potravy
4. somatotyp a množství svalové hmoty
5. cíl zhubnout nebo nabrat
6. vrozená onemocnění
7. stres, spánek a množství odpočinku
8. genetika a metabolismus