Mikrobiom

07.06.2021

Již před několika tisíci let vyslovil první uznávaný lékař a otec moderní medicíny Hippokrates myšlenku, že všechny nemoci začínají ve střevech. Naše střevo je základem fyzického zdraví a psychické pohody.

Náš trávicí trakt je základem fyzického zdraví a psychické pohody. Střeva jsou všestranným orgánem a v dnešní době dostávají zabrat prostřednictvím jídla i pití (či spíš průmyslově zpracovaných výrobků, které se jako jídlo tváří). Umožňují vstřebat živiny z potravy, a zároveň brání proniknutí patogenů a toxinů do organismu. V našem střevě se nachází až 70 % imunitního systému. Střeva vytváří bariéru před vstupem nebezpečných látek do těla a jejich stav rozhoduje o tom, které živiny (vitamíny i minerály) i jaký počet kalorií si z jídla vytáhneme.

Život v nás

Mikrobiota je společnost různých kmenů bakterií osidlujících naše tělo. Sliznice trávicího ústrojí, kolébka imunitního systému, je osídlena velkým množstvím těchto bakterií, které tvoří důležité vitamíny, látky zajišťující správnou obnovu střevních buněk, molekuly trénující imunitní systém i hormony ovlivňující naše chování. Některé kmeny bakterií jsou velice prospěšné, některé naopak škodlivé. Ovlivňují mnoho procesů v organismu, ať už jde o hubnutí, soustředění, psychické rozpoložení či imunitu. Rovnováha a symbióza jednotlivých druhů bakterií je velmi důležitá. Jakmile se začne určitý kmen přemnožovat, nebo se v těle objeví patogenní bakterie, se kterou si naše tělo nedokáže poradit, vyústí to v nějakou nemoc s příznaky jako exém, trávicí potíže, deprese, chronickou únavu, neřízené přibírání či hubnutí, mykózy a různé formy zánětů.

Mikrobiom se začíná tvořit při porodu, kdy se do těla dostanou první kolonie baterií. Porod je velmi stěžejní moment formování imunity. Při přirozeném porodu se organismus cestou na svět adaptuje na nesterilní prostředí, což je podnětem pro vypěstování silné imunity. Děti narozené císařským řezem bohužel moc kontaktu s bakteriálním prostředím matky během porodu nemají, což se většinou podepíše na pozdějším rozvoji autoimunitních a jiných onemocnění: často astma, alergická rýma či celiakie. Po celý život ovlivňujeme rozmanitost a symbiózu našeho mikrobiomu kojením, prvním jídlem, cestováním nebo kontaktem s přírodou. Ať už si pohladíme psa, strávíme den v lese, sníme neumytou jahodu ze zahrádky, nebo se napijeme z přírodního pramene, všechno ovlivní váš mikrobiom.

Co mikrobiomu škodí?

Neustálým mytím rukou, používáním dezinfekcí, užíváním antibiotik a nadměrnou konzumací alkoholu mikrobiom ničíme. Už víme, že užívání antibiotik nepříznivě ovlivňuje mikrobiom snížením bakteriální rozmanitostí. Antibiotika kromě "zlých" bakterií zabijou i ty prospěšné. Antibiotika jsou úžasné léky, které zachraňují lidské životy. Nicméně se nadužívají i v případech, kdy to není nutné. Po antibiotické léčbě našemu tělu trvá až 6 měsíců, než se rozmanitost mikrobiomu obnoví.

Jídlem nekrmíme pouze sebe, ale i naše společníky. Abychom si ty správné kolonie bakterií udržovali, je nezbytné je krmit vlákninou - prebiotiky. O naši mikroflóru se musíme starat a ona nám bude významně sloužit. Je nutné volit stravu, která bude hodné bakterie vyživovat, a která nedovolí množení škodlivých druhů. Jen pamatujte také na to, že sníte-li svůj superzdravý salát ve stresu a ještě s hlubokým odporem k zelenině nepovede to k pozitivní reakci vašeho těla. Hodný mikrobiom ve vystresovaném těle žít nechce. Všechny naše emoce ovlivňují variabilitu a prosperitu mikrobiomu. v našem těle. Při stresu se může například snížit počet Lactobacilů a dalších druhů prospěšných bakterií. To způsobí přemnožování oportunistických a patogenních bakterií.

Vedle vlivu mikrobiomu na imunitní systém je známo, že například obezita není jen o množství kalorií, které člověk přijme. Obézní lidé a štíhlí lidé mají odlišný balanc určitých mikroorganismů v rámci své mikroflóry. Při výzkumech, kde byl štíhlým myším transplantován mikrobiom z myší obézních, ty původně štíhlé a hbité myši nabraly na hmotnosti. Stejně tak fungovala transplantace mikrobiomu na úrovni psychiky, kdy myši změnily chování a reakce na různé podněty.

Zpátky k jídlu - co jíst?

Základem jsou kvalitní jednoduché potraviny. Nejezte průmyslově upravované chuťovky a polotovary s nekonečně dlouhým složením ingrediencí. Pokud budete šetřit na kvalitě jídla a odbývat se, posléze ty peníze necháte v lékárně. Nicméně to neznamená, že by zdravá strava byla finančně nedostupná. Základní potraviny, jako brambory, cibule, mrkev, čočka, fazole, kedlubna, vlašské ořechy, cuketa, dýně, jablka a další sezónní ovoce, neochucené mléčné výrobky, vejce, a jednou za čas kvalitní maso či lokální ryba, nejsou ve výsledku drahé položky. Takových potravin stačí jíst méně, protože zasytí, dodají energii a pomohou předejít chutím na odpolední dezerty a zbytečné večerní svačinky. Nejpřirozenější a finančně nejvýhodnější je stravovat se sezónně - rostou zrovna rajčata a okurky? Super, uděláme salát. V zimě vytáhneme raději mražené zásoby ovoce nasbíraného v létě a místo dovezeného ananasu si dopřejeme silný hovězí vývar s kořenovou zeleninou a ledový salát nahradíme kysaným zelím.

Péče o střevní mikrobiom je pro zdraví klíčová, začíná jídlem na talíři a končí v hlavě (stres). Hodné bakterie PROBIOTIKA je důležité ve střevech "pěstovat". Pomáhají nám s trávením potravy a vstřebáváním živin a vitamínů. Naše imunita je odrazem spokojeného života těchto bakterií. Abychom si ty správné kolonie bakterií udržovali, je nezbytné je krmit PREBIOTIKY. O naši mikroflóru se musíme starat a ona nám bude významně sloužit. Je nutné volit stravu, která bude hodné bakterie vyživovat, a která nedovolí množení škodlivých druhů.

Probiotika:

  • nakládaná zelenina

  • zakysané mléčné výrobky

  • kysané zelí

  • zakysaný kokosový jogurt

  • kváskový chléb

  • tempeh

Prebiotika:

  • vláknina psyllium

  • celozrnné obiloviny

  • ovoce a zelenina

  • cibule, česnek