RED-S

05.08.2020

Relative energy deficiency in sport 

V současné době je vnímán rostoucí zájmem společnosti o zdravý životní styl, zdravou stravou a v neposlední řadě i o fyzickou aktivitu. Žijeme v době zaměřené na perfektní vzhled a výkony. Ve snaze dosáhnout sportovních cílů často obětujeme i vlastní zdraví. Snaha o dosažení ideální tělesné hmotnosti přijatelné pro daný sport energetickou restrikcí nebo zvýšením tréninkového energetického výdeje může vyústit v syndrom RED-S, který komplexně ovlivňuje zdraví i výkony sportovce. 

Mezinárodní olympijský výbor představil a redefinoval tzv. syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu (RED-S). Rozvoj syndromu RED-S je spojován s perfekcionistickými rysy sportovce, porovnávání svého vzhledu a výkonů s ostatními závodníky, nebo postačí i nemístní poznámka o vzhledu od trenéra či blízkého člověka. Právě sportovci bývají k rozvoji problémů spojených s poruchami příjmu potravy až o 20 % náchylnější než běžná populace.

Nízká energetická dostupnost je následkem nedostatečného příjmu energie sportovců ze stravy a / nebo nadměrné fyzické zátěže. Zjednodušeně - sportovec nejí dostatečně, záměrně i nevědomě. Energetická bilance je koncept posuzující vztah mezi přijatou a vydanou energií. 

Energetická rovnováha nastává, pokud je příjem energie roven energetickému výdeji. Jestliže je energetický příjem vyšší než výdej, nadměrně se ukládají zásoby a narůstá tělesná hmotnost - vzniká pozitivní energetická bilance. Pokud naopak energetický výdej překračuje příjem, nastává hubnutí a ztráta tělesných zásob energie - vzniká negativní energetická bilance.

Optimální energetická dostupnost je u žen 45 kcal/kg FFM, u mužů se tato hodnota předpokládá o něco nižší - např. Koehler a kol. ve své studii uvádějí 40 kcal/kg FFM. Obzvláště riziková je z hlediska zdravotních komplikací dlouhodobě udržovaná hladina energetické dostupnosti pod 30 kcal/kg FFM.

Výskyt RED-S nejčastěji pozorujeme ve sportech, kde je kladen důraz na nízkou tělesnou hmotnost. Cyklisté, tanečnice, gymnastky, běžci... Bohužel neexistuje nástroj, kterým hodnotu nedostatečné energie změřit. Naneštěstí většina jedinců nikdy nebyla s tímto problémem seznámena a často si ani neuvědomují, že by se jich nedostatečný příjem energie týkal.

Dlouhodobá nízké energetická dostupnost způsobí mnoho fyziologických problémů:

  • poškodí metabolismus
  • zpomalí regeneraci po zátěži
  • negativně ovlivní imunitu
  • snižuje hustotu kostí
  • zhoršuje syntézu bílkovin
  • vypne reprodukční systém u žen


Nízká ED také ovlivňuje správný vývoj a růst sportujících dětí. Součátí syndromu bývají i psychické problémy. Sportovec nemusí ani několik let pociťovat přítomnost RED-S. Výkony rostou, únava je adekvátní zátěži, hlady netrpí a už vůbec si nemyslí, že by se ho týkaly psychické problémy. Když vemu například sportovce, který má tři tréninkové jednotky denně v přípravě na Ironmana nebo jiný závod, tento člověk není schopen ujíst kalorie, které vydá. Mírná energetická nedostupnost je u profesionálních i výkonnostních sportovců běžná. Po závodní sezóně přirozeně sportovec pár kilo tuku přibere, "dojí se", tělo zregeneruje a funguje dál. Jak se s takovou zátěží organismus vypořádá je ovšem i v genetické výbavě. To vysvětluje fakt, proč maratonkyně Shalane Flanagan potvrdila, že se nikdy ve své kariéře nesetkala s vynecháním menstruace, kdežto mladá fitnesska pár měsíců v přípravě na závody začne trpět amenoreou. Pokud by takový triatlonista měl pokrýt svůj denní energetický výdej, musel by sníst cca 8000 kcal. Samozřejmě to není možné z běžné stravy, pokud se celý den jen neválí. Musíme si domyslet čas na strávení jídla, kdy minimálně hodinu po konzumaci není schopen jít běhat intervaly.

Běžci, kteří zanedbávají doplnění správných živin 30-60min po tréninku, jsou až 4,5x náchylnější k únavovým zlomeninám, než ti, kteří by po tréninku vypili bílkovino-sacharidový nápoj.

Existují dvě teorie, jak efektivně trénovat. První zastává názor, že lze tělo tréninkem adaptovat na nízký přísun energie tzv. Train low, compete high teorie. Trénink na nízkém příjmu sacharidů nebo nekompenzaci energie po výkonu. Zní logicky, že pokud trénujeme za nízké dostupnosti energie nebo máme vyčerpané glykogenové zásoby, tělo se postupně na tento stav adaptuje a při zařazení energeticky bohatého jídla před závodem dokáže podat mnohem větší výkon. Naopak druhá teorie popisuje, že vyčerpaný sportovec nemusí z důvodu nedostatku energie být schopen trénink dokončit nebo je omezena regenerace. Ze současných studií tedy není objasněna žádná výhoda trénování nalačno s cílem zlepšit výkonnost při závodě, pouze je prokázaná schopnost adaptace na nízký příjem sacharidů a tím zlepšení oxidace mastných kyselin. Díky tomu je umožněno čerpání energie z vlastních tukových zásob, a tím pádem schopnost více šetřit glykogen.

Ženy by se měly zaměřit na svůj cyklus. Pravidelná menstruace je velmi dobrým ukazatelem, zda žena netrpí na atletickou triádu, což je součástí RED-S. Zdravý cyklus u profesionálních sportovkyň, kde je kladen důraz na nízkou tělesnou hmotnost, není samozřejmý, bohužel. Tady nastává prostor pro otázku, zda sportovní kariéru žena postaví na žebříčku hodnot na vrchní příčku - před zdraví a možnost založit v budoucnu rodinu. U mužů sice nenacházíme problémy s reprodukčním systémem, ale po pár úspěšně odzávoděných sezónách se sportovec může setkat s chronickou únavou, na kterou se bude nabalovat mnoho dalších problémů od špatné imunity, záněty v těle, nemoci trávicího traktu a kardiovaskulární choroby. Není výjimkou, že bývalý sportovec, který byl celé mládí zdravý, najedou ve čtyřiceti trpí obezitou, na vysoký cholesterol a tlak a kvůli bolestem kloubů už nemůže ani běhat za dětma.


"Jedním z doporučení, kterých se mi od trenérů dostalo, bylo dát si k večeři po několikahodinovém tréninku jen ledový salát! Nejenže jsou tyto metody již vyvrácené mýty, ale je to především cesta do pekel. Tělo se totiž odvděčí poklesem výkonnosti, depresí či zraněním."
(RUN magazín, GRABMULLEROVÁ, A., RED-S: Hubnutí jako cesta do pekel, březen 2022, str. 47)


Ať už jsi profesionální sportovec nebo hobík, co rád závodí a chce se dál posouvat, dbej na správnou stravu a jídlo v okolí tréninku ber jako jeho důležitou součást. Průběžně pak během dne doplňuj energii vysokokalorickými, ale kvalitními snacky např. banán s oříškovým máslem nebo datle v hořké čokoládě.

Tipy potréninkové jídlo (30-60min po skončení), které efektivně doplní živiny - bílkoviny a sacharidy, díky kterým se vyplaví inzulin, hormon, který pomůže zabudovat aminokyseliny z bílkovin do svalů:
1. proteinový nápoj s banánem a kakaem / mražené banány mixlé s proteinem a kakaem
2. bílý jogurt s vaničkou borůvek nebo malin
3. omeleta z bílků nasladko s ovocem
4. kefír s proteinem a ovocem
5. uvařený pudink smíchaný s 1/2 vaničky tvarohu
6. žitný chleba s avokádem a šunkou