STŘEVO - MOZEK - IMUNITA
Jak už jsem zmiňovala v předchozím článku o Mikrobiomu, Všechny nemoci, fyzické i psychické, začínají ve střevěch.
Gut-brain axis
Existují tři typy komunikačních kanálů na ose střevo-mozek
1. centrální nervový systém (CNS)
2. imunitní systém
3. endokrynní systém (hormony)
Udržování zdravého střevního mikrobiomu a dobrého trávení je základním faktorem lepší nálady a duševního zdraví. Mikrobiom ovlivňuje nervový systém produkcí řady neurotransmiterů. Protože nervový systém má stálé oboustranné spojení se systémem imunitním, vliv složení mikrobiomu se projevuje významně také v této oblasti, tedy v imunitě. Podobně se to týká i endokrinního systému, tedy hormonů. Nejrůznějšími způsoby vyvolaný stres (tepelný, fyzický, separační, sociální, akustický) alteruje složení střevního mikrobiomu. Pokud není v pořádku trávení, ani naše nálada není ideální. V našem střevě se totiž tvoří hormon serotonin - molekula dobré nálady a náklonnosti k lidem. Vzpomeňte si, jak se chováte k okolí, když je vám těžko po jídle, bolí vás žaludek nebo máte nafouklé břicho. Stejně tak si uvědomte, že trávení není ideální, pokud jíte ve stresu a spěchu. Poruchy jako dráždivý tračník (IBD) jsou podmíněné stresovou reakcí.


Narušení rovnováhy střevní mikroflóry vede ke vzniku různých onemocnění, včetně neuropsychiatrických (deprese, úzkost, autismus, schizofrenie). U většiny dětí s poruchou autistického spektra či shizofrenií se potvrdily trávicí problémy.
palivo pro střevní buňky
léčí propustnost střevní sliznice (tzv. leaky gut syndrom)
antioxidační schopnosti
bojuje proti zánětu střev
prevence rakoviny
prevence obezity a diabetu
chrání mozek před neurodegenerativními chorobami
Tvorbu butyrátu podpoříme vlákninou. Při konzumaci rozpustné vlákniny, střevní bakterie tuto vlákninu fermentují a jako odpadní produkt vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, konkrétně butyrát. Butyrát je primární a velmi významný zdroj energie pro kolonocyty a enterocyty (střevní buňky). Butyrát pomáhá regulovat produkci T-buněk ve střevě, které fungují jako bariéra mezi organismem (krevním řečištěm) a mezi vnějším prostředím či patogeny.
V kontextu s autoimunitním onemocněním diabetes mellitus I. typu bylo zjištěno, že osoby trpící touto chorobou mají ve střevech menší počet bakterií produkujících butyrát, narozdíl od jedinců bez přítomnosti diabetu. Butyrát může také zlepšit zdraví a činnost mozku. Studie odhalují, že butyrát hraje velkou roli od schopnosti se učit, přes kognitivní funkce až po neurodegenerativní onemocnění.
Jaký význam má suplementace probiotik?
Složení potravy ovlivňuje spektrum mikrobů, protože každý druh se živí jiným typem sacharidů či vlákniny z nich. Pestrá strava s dostatkem vlákniny je tedy základ zdraví. Prospěšné jsou pro nás kmeny Laktobacillus a Bifidobakterie. Kromě jídla a antibiotik i emoce ovlivňují variabilitu mikrobiomu. Při stresu se může například snížit počet Laktobacilů.
PRObiotika jsou produkty obsahující živé mikroorganismy prospěšné zdraví. Označení jako probiotika musí splnit požadavky:
- Ovlivňuje spektrum střevní flóry a růst ostatních mikroorganismů
- Optimalizují bariérovou funkci střevní sliznice
- Modulují funkci imunitního systému
▪️ nakládaná zelenina, kefír, kysané zelí, kimchi, kokosový jogurt, tempeh
Rozlišujeme mikroflóru přechodnou a trvalou. Laktobacily a bifidobakterie přijaté potravou nebo suplementy nemají schopnost osídlit střevo trvale, ale změní jeho spektrum jen krátkodobě. Dlouhodobější složení mikrobiomu ovlivníme prebiotiky, které podpoří množení prospěšných druhů.
Jak pro nás pracují laktobacily a bifidobakterie? Tyto probiotické bakterie brání osídlení střeva patogenními bakteriemi nebo viry a jejich přestupu do krve. Hodné bakterie tvoří kyseliny (např. butyrát), sníží hodnotu pH ve střevě, což zhoršuje podmínky růstu patogenům.
PREbiotika jsou složky potravy, které tělo nedokáže strávit a dostanou se v původní podobě až do střeva, kde si na nich pochutná náš mikrobiom. Prospěšné kmeny se živí fruktooligosacharidy vyskytující se v rostlinných potravinách.
▪️ psyllium, celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina, cibule, česnek, topinambur, čekanka
Konzumace balastních látek (vlákniny) chrání před onemocněními typickými pro bohaté západní země:
- Onemocnění trávicího ústrojí: obstipace, apendicitida, divertikulóza, IBS, hemeroidy, ulcerózní kolitida, Chronova choroba, polypy tlustého střeva, karcinom tlustého střeva, cholesterolové žlučové kameny, zubní kaz
- Onemocnění metabolismu cévního systému: obezita, hypertenze, diabetes II. typu, infarkt myokardu, varixy, trombózy, nefrolitiáza, osteoporóza
- Autoimunitní onemocnění: revmatická onemocnění, roztroušená skleróza, diabetes I. typu

Syndrom zvýšené propustnosti střev
Představte si sliznici střeva jako síťku s drobnými otvory a kanálky, která dovnitř propustí pouze látky o určité velikosti. Otvory slouží ke vstřebávání živin a vody. Střevní stěna představuje bariéru a chrání nás od škodlivých látek - reguluje, co se dostane do našeho krevního oběhu a následně do orgánů. Pokud je něco v nepořádku, síť se promění v cedník s velkými otvory a do těla začnou pronikat látky, které tam nemají co dělat.
Náš organismus může na neznámé nebo dokonce nebezpečné látky reagovat různě:
- potravinovou alergií
- únavou
- neschopností se soustředit
- exémy
- trávicími problémy
- autoimunitním nebo chronickým onemocněním.
Záleží, jaké látky se do těla zrovna dostaly, zda se jedná o nějakou patogenní bakterii nebo toxin. Tyto otvory způsobuje molekula zvaná zonulin. Kvalitu a správnou velikost otvorů té naší "sítě" si regulujeme sami životním stylem.
Malé mezery mezi střevními buňkami se nazývají tight junctions (těsné spoje). Výše střevní propustnosti určuje, jak snadno a jak velké látky prostupují přes střevní stěnu do těla. Pokud dojde k rozvolnění těsných spojů (mezery mezi buňkami jsou větší, než by měly být), střevo se stává propustnější a bakterie, toxiny či živiny o větší velikosti (které jsou pro tělo neznámé) mohou prostupovat přes střevní stěnu do krevního oběhu. Tento fenomén se anglicky nazývá leaky gut - česky tedy syndrom zvýšené propustnosti střev.
Jako je ibuprofen, nimesulid, diclofenac a mnohé další. Každá chemická látka a další léky nepříznivě ovlivňují střevní bakterie.
3. Zvýšený příjem alkoholu
4. Nedostatek živin: vitaminy A, D nebo zinek
5. Chronický zánět v těle
6. Stres
Dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů v těle rozladí celý systém.
7. Narušená střevní mikroflóra
Po antibiotické léčbě, při nedostatku vlákniny
8. Přemnožení kvasinek, SIBO
9. Průmyslově zpracované potraviny
Emulgátory (označeny jako E400 - E495): nadměrný příjem působí negativně na střevní mikrobiom, vede ke zvýšené propustnosti střev, přispívá k obezitě, metabolickým poruchám a rozvoji chronického zánětu.

Zvýšená střevní propustnost je spojována s řadou psychických onemocnění (autismus, Alzheimer, deprese, úzkost). Střevo je naším druhým mozkem a s tím "prvním" je v neustálém kontaktu prostřednictvím osy střevo-mozek (gut-brain axis). Psychická onemocnění jsou velmi komplikovaným problémem a stav střev v tom hraje důležitou roli.
Shrnutí:
Jezte v klidu a své jídlo si vychutnejte.
Omezte příjem cukru a jednoduchých sacharidů. Jedná se o potraviny, jako bílá mouka, těstoviny, pufované výrobky (rýžové chlebíčky apod.), cukr i rádoby "zdravé" sladidla, slazené nápoje, atd. Špatné bakterie a kvasinky cukry milují, podporujete tak jejich přerůstání.
Zvyšte příjem probiotik a fermentovaných potravin. Ideální je si pravidelně dopřávat fermentované potraviny, jako je kefír, jogurt, kysané zelí či okurky.
Jezte dostatek vlákniny. Vláknina je potravou pro hodné bakterie vašeho střeva, bez ní ve vás nepřežijí. Přírodní a komplexní strava je klíč: zelenina, ovoce (celé, ne šťávy), luštěniny, celozrnné obiloviny, apod.
Vyvarujte se lékům a chemickým látkám. Omezte užívání zbytečných léků, přes umělotiny v potravinách (konzervanty, barviva), až po chemii v domácnostech - kosmetika, čistící prostředky, atd.
A to nejdůležitější - věnujte svému tělu pozornost, učte se pracovat se stresem a najděte si způsob, jak nepříjemné situace nejlépe kompenzovat.