STŘEVO - MOZEK - IMUNITA

13.06.2021

Jak už jsem zmiňovala v předchozím článku o Mikrobiomu, Všechny nemoci, fyzické i psychické, začínají ve střevěch.


Gut-brain axis

Mezi střevem a mozkem existuje komunikační osa tzv. gut-brain axis. Lidské střevo nejen, že přijímá signály z centrálního nervového systému (CNS), ale funguje i zpětná vazba, kdy střevo vysílá signály do mozku. Vše, co se ve střevech odehraje, ovlivní tedy naše myšlení a chování. 

Existují tři typy komunikačních kanálů na ose střevo-mozek

1. centrální nervový systém (CNS)
2. imunitní systém
3. endokrynní systém (hormony)

Udržování zdravého střevního mikrobiomu a dobrého trávení je základním faktorem lepší nálady a duševního zdraví. Mikrobiom ovlivňuje nervový systém produkcí řady neurotransmiterů. Protože nervový systém má stálé oboustranné spojení se systémem imunitním, vliv složení mikrobiomu se projevuje významně také v této oblasti, tedy v imunitě. Podobně se to týká i endokrinního systému, tedy hormonů. Nejrůznějšími způsoby vyvolaný stres (tepelný, fyzický, separační, sociální, akustický) alteruje složení střevního mikrobiomu. Pokud není v pořádku trávení, ani naše nálada není ideální. V našem střevě se totiž tvoří hormon serotonin - molekula dobré nálady a náklonnosti k lidem. Vzpomeňte si, jak se chováte k okolí, když je vám těžko po jídle, bolí vás žaludek nebo máte nafouklé břicho. Stejně tak si uvědomte, že trávení není ideální, pokud jíte ve stresu a spěchu. Poruchy jako dráždivý tračník (IBD) jsou podmíněné stresovou reakcí.

Z jiného pohledu strava-psychika můžeme zmínit naučené vzorce chování, které v některých případech vedou k emočnímu přejídání, či zajídání špatné nálady, nebo oslavování sportovního výkonu, pracovního úspěchu či splněné zkoušky jídlem. V dnešní době výživa člověka neznamená jen uspokojení fyziologických potřeb. Konzumace jídla navozuje příjemný pocit, na který si lidé ve svém životě plném stresu a bolesti, lehce navykli. Při konzumaci jídla totiž zapomínáme na naše problémy, mozek se soustředí na chuť a příjemný pocit je vyvolán hormonem dopaminem, který se vyplavuje při žvýkání sousta. Žijeme pod vlivem různých psychických faktorů, které mohou vyústit až v chronický stres. Při stresu je vyplavován hormon kortizol, zrychlí se tep a tělo si myslí, že je v ohrožení. Aby přežilo, bude produkovat více hormonu hladu. Stresová hypergrafie může tedy vézt k nadměrnému příjmu energie, abychom si neustále zvyšovali hladinu dopaminu (molekula "odměny") nebo stimulačních látek. V takovém případě je potřeba naučit se nové vzorce chování, nepovažovat jídlo jako útěchu a najít způsob, kterým stres potlačit.

V těle je vše propojeno, ale mozek a střevo tomu velí. Jakákoliv zdravotní nerovnováha je tedy jeden velký začarovaný kruh propojující psychiku, emoce, fyzický stav i vliv prostředí. Nezáleží, kde to všechno začalo, zda dlouhodobým psychickým stresem, nadměrnou fyzickou aktivitou a vyčerpáním, nebo infekčním onemocněním léčeným antibiotiky. Pro obnovu zdraví je potřeba se zaměřit na vše.

Psychobiotika
Psychobiotika je označení pro probiotika (živé mikroorganismy), které mají schopnost produkovat neuroaktivní látky a ovlivňovat funkci mozku. Psychobiotika mohou mít zdravotní přínos pro pacienty s psychiatrickým onemocněním: zmírňují příznaky deprese, úzkosti a syndromu chronické únavy a přispívají ke zlepšení nálady. Tyto organismy působí příkmo v našem střevě, kde regulují nálady a pocity. Střevní mikrobiota reguluje periferní i centrální nervový systém, ovlivňuje vývoj mozku i jeho funkce. Na vzájemné komunikaci se podílí různé signální molekuly, jako je např. kyselina gama-aminomáselná (GABA), dopamin, noradrenalin, acetylcholin či butyrát, aktivace imunitního systému pomocí prozánětlivých cytokinů i metabolismus tryptofanu, prekurzoru serotoninu (hormonu štěstí a pohody). 


Narušení rovnováhy střevní mikroflóry vede ke vzniku různých onemocnění, včetně neuropsychiatrických (deprese, úzkost, autismus, schizofrenie). U většiny dětí s poruchou autistického spektra či shizofrenií se potvrdily trávicí problémy.


Butyrát
Střevní bakterie produkují butyrát, mastnou kyselinu s krátkým řetězcem (SCFA), která podporuje zdraví trávicího traktu, pomáhá kontrolovat zánět a dokonce se považuje za prevenci různých nemocí.

Tvorbu butyrátu podpoříme vlákninou. Při konzumaci rozpustné vlákniny, střevní bakterie tuto vlákninu fermentují a jako odpadní produkt vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, konkrétně butyrát. Butyrát je primární a velmi významný zdroj energie pro kolonocyty a enterocyty (střevní buňky). Butyrát pomáhá regulovat produkci T-buněk ve střevě, které fungují jako bariéra mezi organismem (krevním řečištěm) a mezi vnějším prostředím či patogeny.

V kontextu s autoimunitním onemocněním diabetes mellitus I. typu bylo zjištěno, že osoby trpící touto chorobou mají ve střevech menší počet bakterií produkujících butyrát, narozdíl od jedinců bez přítomnosti diabetu. Butyrát může také zlepšit zdraví a činnost mozku. Studie odhalují, že butyrát hraje velkou roli od schopnosti se učit, přes kognitivní funkce až po neurodegenerativní onemocnění.


Jaký význam má suplementace probiotik?

Složení potravy ovlivňuje spektrum mikrobů, protože každý druh se živí jiným typem sacharidů či vlákniny z nich. Pestrá strava s dostatkem vlákniny je tedy základ zdraví. Prospěšné jsou pro nás kmeny Laktobacillus a Bifidobakterie. Kromě jídla a antibiotik i emoce ovlivňují variabilitu mikrobiomu. Při stresu se může například snížit počet Laktobacilů.

PRObiotika jsou produkty obsahující živé mikroorganismy prospěšné zdraví. Označení jako probiotika musí splnit požadavky:

  • Ovlivňuje spektrum střevní flóry a růst ostatních mikroorganismů
  • Optimalizují bariérovou funkci střevní sliznice
  • Modulují funkci imunitního systému

▪️ nakládaná zelenina, kefír, kysané zelí, kimchi, kokosový jogurt, tempeh

Rozlišujeme mikroflóru přechodnou a trvalou. Laktobacily a bifidobakterie přijaté potravou nebo suplementy nemají schopnost osídlit střevo trvale, ale změní jeho spektrum jen krátkodobě. Dlouhodobější složení mikrobiomu ovlivníme prebiotiky, které podpoří množení prospěšných druhů.

Jak pro nás pracují laktobacily a bifidobakterie? Tyto probiotické bakterie brání osídlení střeva patogenními bakteriemi nebo viry a jejich přestupu do krve. Hodné bakterie tvoří kyseliny (např. butyrát), sníží hodnotu pH ve střevě, což zhoršuje podmínky růstu patogenům.

PREbiotika jsou složky potravy, které tělo nedokáže strávit a dostanou se v původní podobě až do střeva, kde si na nich pochutná náš mikrobiom. Prospěšné kmeny se živí fruktooligosacharidy vyskytující se v rostlinných potravinách.

▪️ psyllium, celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina, cibule, česnek, topinambur, čekanka

Konzumace balastních látek (vlákniny) chrání před onemocněními typickými pro bohaté západní země:

  • Onemocnění trávicího ústrojí: obstipace, apendicitida, divertikulóza, IBS, hemeroidy, ulcerózní kolitida, Chronova choroba, polypy tlustého střeva, karcinom tlustého střeva, cholesterolové žlučové kameny, zubní kaz
  • Onemocnění metabolismu cévního systému: obezita, hypertenze, diabetes II. typu, infarkt myokardu, varixy, trombózy, nefrolitiáza, osteoporóza
  • Autoimunitní onemocnění: revmatická onemocnění, roztroušená skleróza, diabetes I. typu

Syndrom zvýšené propustnosti střev

Představte si sliznici střeva jako síťku s drobnými otvory a kanálky, která dovnitř propustí pouze látky o určité velikosti. Otvory slouží ke vstřebávání živin a vody. Střevní stěna představuje bariéru a chrání nás od škodlivých látek - reguluje, co se dostane do našeho krevního oběhu a následně do orgánů. Pokud je něco v nepořádku, síť se promění v cedník s velkými otvory a do těla začnou pronikat látky, které tam nemají co dělat.

Náš organismus může na neznámé nebo dokonce nebezpečné látky reagovat různě:

  • potravinovou alergií
  • únavou
  • neschopností se soustředit
  • exémy
  • trávicími problémy
  • autoimunitním nebo chronickým onemocněním. 

Záleží, jaké látky se do těla zrovna dostaly, zda se jedná o nějakou patogenní bakterii nebo toxin. Tyto otvory způsobuje molekula zvaná zonulin. Kvalitu a správnou velikost otvorů té naší "sítě" si regulujeme sami životním stylem.

Malé mezery mezi střevními buňkami se nazývají tight junctions (těsné spoje). Výše střevní propustnosti určuje, jak snadno a jak velké látky prostupují přes střevní stěnu do těla. Pokud dojde k rozvolnění těsných spojů (mezery mezi buňkami jsou větší, než by měly být), střevo se stává propustnější a bakterie, toxiny či živiny o větší velikosti (které jsou pro tělo neznámé) mohou prostupovat přes střevní stěnu do krevního oběhu. Tento fenomén se anglicky nazývá leaky gut - česky tedy syndrom zvýšené propustnosti střev.

Ve střevě je vrstva střevních buněk, která je pokryta ochrannou vrstvou hlenu. Nad hlenem se nachází náš střevní mikrobiom, který tvoří takovou první "bariéru", jež nás chrání před přímým kontaktem s látkami z vnějšího prostředí. Jednak hladovějící bakterie (zejména u stravy s nedostatkem vlákniny) způsobí, že střevní bakterie začnou pojídat ochrannou hlenovou vrstvu - čímž ji ztenčí, celkově oslabí funkci střeva a rozvíjí se zánět. 

Jaké nemoci jsou spojovány s leaky gut?
Může se jednat hlavně o různá chronická onemocnění jako je celiakie (či obecně citlivost na lepek), cukrovka 1. typu, Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku (IBD) či potravinové senzitivity.

Faktory spojované s tímto syndromem
1. Nadměrný příjem cukru
Strava bohatá na jednoduché sacharidy (bílá mouka, cukrovinky, kupované ovocné džusy či slazené nápoje) nesvědčí tělu v žádném ohledu. Problém představují vysoce koncentrované sirupy jako je agáve sirup nebo kukuřičný sirup.

2. Léky proti bolesti

Jako je ibuprofen, nimesulid, diclofenac a mnohé další. Každá chemická látka a další léky nepříznivě ovlivňují střevní bakterie.

3. Zvýšený příjem alkoholu

4. Nedostatek živin: vitaminy A, D nebo zinek

5. Chronický zánět v těle

6. Stres
Dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů v těle rozladí celý systém.

7. Narušená střevní mikroflóra
Po antibiotické léčbě, při nedostatku vlákniny

8. Přemnožení kvasinek, SIBO

9. Průmyslově zpracované potraviny
Emulgátory (označeny jako E400 - E495): nadměrný příjem působí negativně na střevní mikrobiom, vede ke zvýšené propustnosti střev, přispívá k obezitě, metabolickým poruchám a rozvoji chronického zánětu.

Zvýšená střevní propustnost je spojována s řadou psychických onemocnění (autismus, Alzheimer, deprese, úzkost). Střevo je naším druhým mozkem a s tím "prvním" je v neustálém kontaktu prostřednictvím osy střevo-mozek (gut-brain axis). Psychická onemocnění jsou velmi komplikovaným problémem a stav střev v tom hraje důležitou roli.

Shrnutí:

  1. Jezte v klidu a své jídlo si vychutnejte.

Share